Všechno je jinak

Dneska jsme jeli k veterináři a on tam v té jeho televizi viděl, že štěňátka mít nebudu. Něco se změnilo od naší poslední návštěvy v ordinaci. Páníčkové z toho byli chvíli smutní. Lidé jsou totiž dost namyšlení tvorové. Představují si, že svět se bude točit přesně podle nich. A když se stane něco jinak, než očekávali, tak jsou smutní, zlobí se, nebo si navzájem ubližují. Slyšela jsem, že někteří na to i polykají pilulky, aby vydrželi to, že se všechno neřídí podle jejich přání. My pejskové bereme život tak, jak přichází. Jsou někdy i nebezpečné chvilky, ale většinou je žití fajn. Tak si ho užíváme. Lidé by si z nás měli vzít příklad.

Páníčkové naštěstí nejsou tak úplně normální lidé. Tak je smutek brzy přešel. Radovali se z toho, že jsem zdravá. Pan doktor jim vysvětlil, že toto se stává a že bych neměla mít žádné komplikace. A taky si řekli, že už jsem v té množírně měla za svůj život štěňat dost a zasloužím si odpočinek. Domluvili se také s panem doktorem, že za měsíc mi zařídí, abych už štěňata neměla. A řeknu vám, že budu ráda. To co jsem zažila v množírně mi opravdu stačilo.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.