Díky za každý východ slunce

My pejskové neznáme pojem smrt, tak jak jej vnímáme vy, lidé. Nechápeme ji jako něco úplně konečného. Z našeho úhlu pohledu není žádný rozdíl mezi smrtí a každodenním večerním usínáním.

Každé probuzení do nového dne je pro nás proto zázrak. Jsme vděční za každé nové ráno. Za to, že vyšlo slunce. Že opět vidíme své páníčky. Nic z toho nebereme jako samozřejmost.

Páníček mě nejprve odbyl, že o tom psát nebude. Zní to prý jako klišé z nějaké levné motivační knížky o šťastném životě. Pak mi ale vyprávěl několik let starý zážitek z Himalájí. Na úzké stezce stoupající do hor se střetl s karavanou. Snášela z vrcholu horolezce, který zemřel na výškovou nemoc. Spěchali a během okamžiku byli pryč. Zůstalo tam ale v tom řídkém vzduchu viset poselství, které rezonovalo jako ozvěna mezi skalami: „Život je dar. Žij ho.“.

Vy lidé máte zákony, které vám dávají možnost libovolný dar přijmout, nebo odmítnout. My pejskové bychom nikdy takový dar, jakým je život, neodmítli. Žijeme ho naplno, i když nám někdy může připadat těžký (například když nás páníčkové češou). A tak se radujeme za každý nový den, za každé nové shledání se svými páníčky. Škoda, že vy, lidé nerozumíte naší psí řeči. Vysvětlila bych vám, že to nejsou žádná klišé. Ale že tak se dělá šťastný život.

2 thoughts on “Díky za každý východ slunce

  1. Ahoj Chico, krásně napsané. Lidi si bohužel často musí projít nějakou zlou zkušeností, aby si začali vážit každého nového dne. S tím česáním jednozačně souhlasím, dnes už to mám za sebou :-). Zdraví Monty s paničkou

  2. Milá Chicco, moc pěkně jsi to napsala. Vy pejsci si umíte užívat den. I když vám kolikrát není dobře. To mi lidé moc neumíme.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.