Brouci k snídani

Tolik jsem toho v poslední době zažila. Ale nemůžu přinutit toho lenocha páníčka, aby mé zážitky zapisoval a zveřejnil na internetu. Páníčkové jsou totiž zaneprázdněni, protože tu mají svá lidská štěňata na babahotelu.

Musím vysvětlit mým zahraničním přátelům co to je babahotel. To je, když si vnoučata přijedou k babičce odpočinout od svých povinností a páníčkové jsou pak jejich pokojské, komorníci, kuchařky, baviči a zásobovači.

Páníček mi vysvětlil, že se ve škole dětem rozmnožila něco jako malinká zvířátka a tak do ní nemohou chodit. Nevím proč to je takový problém. My pejskové když máme blechy, tak nám něco nakapou na krk a je to. Já jsem ale popravdě ráda, že jim místo kapání za krk zavřeli školu. Protože k nám mohli přijet a já tu mám fakt velkou smečku.

A teď vám povím něco, čemu nebudete chtít uvěřit: chtěli mě krmit broukama! Páníček objednal granule z hmyzu od slovutného výrobce psí stravy. Říkal, že to je velmi ekologické, protože není úplně správné, aby kvůli našim mazlíčkům umírala jiná zvířata. Brouci jsou sice také zvířata, ale protože jsou malí, tak se nad tím prý dá zamhouřit oko.

Už když nesl misku, tak jsem tušila zádrhel. Tvářil se totiž jak když se pánička chystá rozbalit jeho vánoční dárek. Já však se vyjádřila jasně a stručně: ani náhodou! Jsem snad pavouk, abych jedla hmyz? Vylízala jsem paštiku, granulí jsem se ani nedotkla a pak hlučně strkala misku přes celou jídelnu, aby mu došlo, co si o jeho experimentech myslím.

Ještě štěstí, že máme páníčku. Páníčky totiž na rozdíl od někoho mají rozum a vůbec nechápu, co by si bez nich páníčkové počali. Slyšela jsem, jak mu říká, že nikdy nepochopí, co pořád s těma granulema blbne. A že kdyby místo granulí, které stejně nikdy jíst nebudu, kupoval akcie, tak už z nás jsou milionáři.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.