Odjezd

Je sobota a od rána to tady bylo vzrůšo. Vycítila jsem, že se něco bude dít, protože od rána běhali po domě a přenášeli věci sem a tam. Dávali je do tašek a tašky vyrovnávali do předsíně. Ty jejich lidský mláďata se jim do toho furt pletli, tak je posadili před jakousi bednu v který byli směšně vypadající psi z umělé hmoty, říkali tomu Tlapková patrola.

Když už byla tašek plná předsíň, tak je páníček začal nosit do takové té plechové kůlny na kolech, v které mě přivezli z množírny. Už jsem se jí ale nebála. Nevzali pro mě ani klec. Páníčka si sedla dozadu s jejich nejmladším mládětem a já se uvelebila doprostřed a hlavu si dala na páníčku. Musela jsem být asi mokrá, protože páníčka si dala pod mojí hlavu ručník. Zvracela jsem tentokrát až po dvou hodinách jízdy. Páníčka vyměnila ručník a říkala, že se to lepší.

Když jsme dojeli na místo, tak tam byli další člověci z jejich smečky, včetně několika mláďat. Měli také svoji plechovou kůlnu na kolech a různě z ní přendávali ty tašky z naší plechové kůlny do té jejich. A pak si tam naložili všechna jejich mláďata a odjeli. Nechali nás s páníčkama v jejich domě. Úplně bez mláďat, byl to nezvyk, takové ticho.

Páníčka mi říkala, že v půjčeném domě se nesmí dělat loužičky na zem. Tvářila jsem se, že nechápu, co říká, ale abych ji nezklamala, tak jsem celý den čůrala jen venku. Přece jenom jsou docela hodní.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.