Dneska už jsme třetí den bez jejich mláďat. Je to nezvyklý klid. Říkají tomu dovolená. Pochopila jsem, že dovolená se koná na jiném místě, než kde normálně smečka žije. Vypozorovala jsem také, že když je dovolená tak jsou páníčkové víc spolu a každý den chodí na nějaké výlety. Někdy do přírody, někdy do města. Tam to je pro mě obzvlášť vzrušující. Tolik nových stvoření a věcí potkáváme, tolik pachů a zvuků.
Jasně, že se trochu bojím, protože v množírně jsem se s ničím takovým nesetkala. Nedávám to ale na sobě znát. Aspoň si to tedy myslím. Páníčkové ale nějak poznají, když jde do tuhého a to si buď ke mně pánička klekne, nebo mě páníček vezme do náručí. Třeba když potkáme velikého psa. Páníček mě pevně drží a řekne tomu psovi “To je naše Chica, taky hodný pejsek“. A to se pak fakt nebojíme.
Večer mě vzali do letního kina. Jestli jste třeba z množírny a taky neznáte letní kino, tak já vám to vysvětlím. Je to spousta židlí ve velké zahradě a tam lidi sedí a koukají před sebe na takovou bílou zeď. U toho pijí pivo, někteří si strkají zapálené tyčky do pusy (zvláštní zvyk). Páníčkové se ptali, jestli za mně musí taky platit a řekli jim, že nemusí, protože prý z toho stejně nemám rozum. To se ale mýlí, náhodou se mi ten film moc líbil.
