Břicho

Můžu vám říct, že už se sotva valím. Jsem na své bříško patřičně pyšná a páníčkům ho každou chvíli ukazuji, aby mě už nikde nehonili… v mém stavu. Ráda si teď pospím a polenoším, ale jinak jsem v klidu. To se ovšem nedá říct o páníčcích. Neustále něco konzultují, pak měří, objednávají a chystají. Dělají, jak kdyby narození štěněte byla bůhví jaká událost. V množině, kde jsem čtyři roky žila to byla přitom taková banalita.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *