Jste mi to ale podivná stvoření, vy lidé. Považujete se za pány tvorstva. Tvrdíte, že jako jediní v universu jste nositeli vědomí. Je mi nicméně s podivem, že něco tak výjimečného a vyspělého jako je člověk, se tak strašně bojí smrti. My pejskové se snažíme přežít za každých okolností. Uděláme pro to vše možné i nemožné. Ale když má přijít smrt, tak to respektujeme.

Náš postoj nejlépe vyjádřil Snoopy, když si mu prasátko stěžovalo, jak to je smutné, že jednoho dne zemřeme. „Spoustu jiných dní ale neumřeme!“ odvětil Snoopy.

My pejskové nežijeme celý život ve strachu, že jednou naše pozemská pouť skončí. Žijeme naplno. Nemarníme čas vyděláváním peněz a jejich následným utrácením. Ani vzájemným dokazováním, kdo z nás je nejlepší.

A zejména víme, že zrození není absolutní počátek a smrt není definitivní konec. Vše ve Vesmíru se pohybuje v cyklech. Proč by naše existence měla být výjimkou?

Můj páníček říká, že byste se měli od nás pejsků o životě i smrti učit. Ale většině z vás prý tomu brání vaše pýcha a domýšlivost.